V případě stavebních investic máme co do činění s biologicky aktivním povrchem. Na toto téma neexistuje žádný zákon, s výjimkou nařízení ministra infrastruktury. Stojí však za to zjistit, co přesně je biologicky aktivní oblast, a také jaké procento pozemku musí být určeno pro biologicky aktivní oblast.
Pokud plánujete stavbu domu, využijte službu Hledání dodavatele, která je k dispozici na webu Stavební kalkulačky. Po vyplnění krátkého formuláře získáte přístup k nejlepším nabídkám.

Biologicky aktivní oblast - zákon a definice
Jak bylo uvedeno výše, žádný zákon nedefinuje to, co nazýváme biologicky aktivní povrch. Stojí však za to podívat se na vyhlášku ministra infrastruktury, která přesně definuje, co je to biologicky aktivní oblast, a jaké procento pozemku musí být v konkrétních situacích pokryto.
Nařízení ministerstva infrastruktury ze dne 12. dubna 2002 o technických podmínkách budov a jejich umístění:
ODDÍL I
Obecná nařízení
Z 3. Kdykoli nařízení uvádí:
22) biologicky aktivní povrch půdy - to znamená původní půdu pokrytou vegetací a povrchovou vodou na stavebním pozemku, jakož i 50% z celkového povrchu teras a plochých střech, upravených jako trvalé trávníky nebo záhony na substrátu zajišťující jejich přirozená vegetace o rozloze nejméně 10 m2,
(… )
Kapitola 8
Zeleň a rekreační zařízení
Z 39. Na stavebních pozemcích určených k bydlení pro více rodin, budov zdravotní péče (s výjimkou klinik) a vzdělávání a výchovy by mělo být alespoň 25% plochy pozemku upraveno jako biologicky aktivní plocha, pokud není stanoveno jiné procento místním zónováním.
Z 40.1. Ve skupině vícegeneračních budov, na které se vztahuje jediné stavební povolení, by podle potřeb inženýrských sítí měla být zřízena hřiště pro nejmenší děti a rekreační místa přístupná starším a zdravotně postiženým, přičemž nejméně 30% této plochy by mělo být v biologicky aktivní oblast, není -li tomu tak, stanoví rozhodnutí o stavebních podmínkách a pozemkových úpravách jinak.
Výše uvedené předpisy definují biologicky aktivní povrchovou plochu pokrytou vegetací, která je povolena pro přirozenou vegetaci. Rozvoj takového pozemku je podmíněn výše uvedenou vyhláškou, není -li v zákoně o územním plánování a rozvoji, konkrétně v Plánu místního územního rozvoje uvedeno jinak.
Procento vývoje zápletky
Ukazatel plochy budovy je parametr, který udává, jaké je možné procento rozvoje pozemku a jaká část nemovitosti má být určena pro biologicky aktivní oblast. Index územního rozvoje nám navíc ukazuje maximální intenzitu, s jakou můžeme pozemek rozvíjet, a také minimální procento, které musí biologicky aktivní oblast zaujímat.
Jistě vyvstává otázka, kde takový indikátor pro váš pozemek zkontrolovat. Nejlepší je zajít si na radnici nebo obecní úřad ověřit příslušný Plán rozvoje území nebo rozhodnutí o podmínkách rozvoje. Pokud takové dokumenty obsahují ustanovení uvádějící, že index biologicky aktivní plochy nesmí být menší než 25%, pak například u pozemku o rozloze 1000 metrů čtverečních musí mít biologicky aktivní plocha alespoň 250 metrů čtverečních. Nebo možná vás také bude zajímat tento článek o indexu intenzity budovy?
Co se nazývá biologicky aktivní povrch?
Bohužel předpisy konkrétně neuvádějí, co přesně může být zahrnuto do biologicky aktivního povrchu. Proto máme co do činění s mnoha pokusy o interpretaci. Hodně závisí na tom, co může znamenat klíčový koncept přirozené vegetace. Ukazuje se, že vegetace nebyla žádným způsobem specifikována. Zohledněna je tedy vegetace, jejíž vegetace není nijak narušena. Rostliny musí mít přirozený přístup k dennímu světlu, vodě a půdě.
Nabízí se však otázka, zda a do jaké míry můžeme zasahovat do biologicky aktivního povrchu. Ukazuje se, že nejjednodušším řešením je ekologická mřížka. Jedná se o speciální trávníkový rošt, který plníme trávou. Díky tomu se zabýváme chováním biologicky aktivního ukazatele terénu a vytváříme také praktický prostor pro parkoviště nebo přístupové cesty.

Eko mřížka je skvělý způsob, jak zpevnit terén. Geomříž je ekologické řešení, protože trávníková mřížka je vyrobena ze 100% recyklovaného plastu. Ukazuje se, že ekologická mřížka má mnoho využití. Hodně záleží na tom, jaké vlastnosti vyniká, proto si zodpovíme otázku, k čemu přesně to lze použít. Geomříž, která je nejsilnější, může být vyplněna pouze agregátem. Zajišťuje zpevnění území v průmyslových a veřejně prospěšných oblastech.
Ekologická mřížka s univerzální aplikací bude dobře fungovat na soukromých pozemcích. Poskytují také zpevnění plochy pro parkovací místa, příjezdovou cestu k nemovitosti nebo jako alternativu k dlažebním kamenům. Trávníkový rošt lze také použít k posílení svahů. Je třeba si uvědomit, že geomříž je k dispozici v různých barvách. Většinu dostupných modelů lze naplnit trávou nebo kamenivem. Trávníkový rošt stojí od 40 PLN výše za 1 m2.
Pokud však geomřížka z různých důvodů nepřichází v úvahu, může být biologicky aktivní povrch uspořádán pomocí prolamované krychle. Trávníková mřížka pro ni byla alternativou. Prolamovanou kostku však stále vybírá většina investorů. Díky němu je také možné oblast otužovat. Biologicky aktivní oblast je udržována na příslušném indexu. Prolamovaná kostka navíc udržuje správnou hydrataci oblasti. Jeho výhodou je snadná pokládka, která se nijak neliší od pokládky tradičních dlažebních kostek. Stojí však za to, aby prolamovaná kostka byla umístěna na geotextilní vrstvu. Díky tomu bude zachována adekvátní propustnost vody.